1946 - 1950
Na začátku roku 1946 se sešli tři zájemci o tento sport a zaměstnanci Chemických závodů – Karas, Milka a Štern. Založili table – tenisový odbor v čele s prvním předsedou Milkou. Odbor se rozjížděl pomalu a po přihlášení do soutěží byl v sezóně 1946 – 1947 zařazen do tehdejší Krušnohorské župy Karlečkovy.

První historické utkání mělo být sehráno v místnosti tehdejší správy budov v Osadě s družstvem Hornický SK Hrdlovka. Vzhledem k důlní katastrofě na dole Kohinoor byl zápas odložen a tak první utkání bylo sehráno s SK Čechie Louny. Hosté zvítězili těsně 8:6. V první sezóně tvořili mužstvo: Šišpela, Svoboda, Karas, Milka, Prosa, Vinš, Štern, Patočka, Milková, Vykouková a Rottová.

První výsledky nebyly nejlepší, ale Stalinovy závody jako velký podnik dávaly dobré možnosti k provozování stolního tenisu a tak se brzy objevily významné posily. Ty pak vedly mužstvo k prvním větším úspěchům. V roce 1947 byla uspořádána první Velká cena Litvínova a vítězem se stal tehdejší mistr světa Bohumil Váňa před Andreadisem a Turnovským. Tato propagace stolního tenisu přilákala do oddílu řadu nových hráčů a hráček.

Velmi dobré podmínky přivedly do Litvínova manželé Járkovy z Teplic, dále pak z Prahy Foltýna, Prokopce, Hodače a Boháče. Stejně tak dvojnásobného dorosteneckého přeborníka ČSR Jiřího Grössla z pražské Sparty. V této sestavě se první mužstvo pravidelně umisťovalo v popředí krajské soutěže a mělo tak další možnost zasáhnout do bojů o medaile v celostátním přeboru. Tento kolektiv se držel dlouho pohromadě a po boku předních hráčů vyrostli další jako Schenk, Veleta, Vykouk, Novák, Růně, Machulka, Výstupová, Bínová a Skládná. V té době se využívalo různých heren, tělocvičen a místností po městě, např. sál v Národním domě, v bývalém hotelu „U města Plzně“, na táboře 17/18 a 20/21 v Záluží, v Rudém domě, v tehdejší Pikorce a na mnoha dalších místech. Stoly se často převážely tam, kde právě bylo místo a volno.

1950 - 1960
Začátkem 50. let u nás hostovalo reprezentační mužstvo Maďarska. V sále „U Hrušků“ se sešlo několik set příznivců a vidělo přesvědčivé vítězství nad naším klubovým celkem od skutečných mistrů malého míčku.

V té době do oddílu přichází Josef Turnovský, který byl jedním z nejlepších hráčů Československa. Oddíl se probojoval mezi absolutní špičku čs. stolního tenisu. Pravidelně se hraje nejvyšší soutěž a do Litvínova zajíždí k mistrovským zápasům takové hvězdy jako Váňa, Štípek, Andreadis, Tereba, Ostravický a mnoho jiných. Jednotlivci vozí medaile nejen z přeborů kraje, ale i z mistrovství ČSR.

Tehdy se hrálo pravidelně v Sokolovně a návštěvy na jednotlivá utkání převyšovaly tehdejší kapacitu. Takový byl skutečný zájem o stolní tenis.

Další významné mezinárodní utkání sehrál náš celek s družstvem Londýna. Ve favorizovaném celku byla největší hvězdou hráčka Diana Roweová, pozdější finalistka MS známa více pod jménem Schöllerová.

V roce 1953 byl nominován Josef Turnovský na MS v Bukurešti jako první hráč z našeho oddílu. Prohrál po tuhém boji s pozdějším mistrem světa Richardem Bergmanem z Anglie 2:3 na sady.

V polovině 50. let překvapivě z oddílu odešli manželé Járkovi, později i Josef Turnovský. Oddíl překonává krizi a v sestavě Prokopec, Růně, Grössl, Machulka, Čejka, Hujer, Sand, Kupsová a Hošková se pokoušejí bojovat o přední místa v tehdejší II. lize. Rovněž členové dalších družstev oddílu dosahovali dobrých výsledků. Jmenovitě Kadera, Agullár, Dufek, Gebler, Březina, Bíža, Gröschl, Zajícová, Aulická, Carvanová a Cigáňová.

V začátku 60. let přichází do oddílu z Teplic Eustach Mölzer, z Králova Dvora Attoliniová, která později odešla se svým manželem do Itálie. V té době postoupilo mužstvo do I. Ligy a v sestavě Grössl, Mölzer, Prokopec, Růně, Attoliniová a Skládaná se ovšem po roce vrací zpět do II. ligy. Přesto 60. léta patřila vůbec k nejlepším v historii stolního tenisu. Na MS v roce 1963 v Praze startuje další náš hráč , mladý Václav Výč, který si v náročné kvalifikaci vybojoval postup do hlavní soutěže jednotlivců. Škoda, že o vlásek unikla účast naší deblové dvojici Grössl – Mölzer. Co se nepodařilo jí, to se podařilo o dva roky později tehdy mladičkému Zdeňkovi Hylskému, který jako 16–ti letý startoval na MS v Lublani. Ve stejném roce získal Zdeněk Hylský bronzovou medaili na juniorském mistrovství evropy v Praze.

První mužstvo se vrací opětovně do I. Ligy a další 4 sezóny se drží mezi špičkou. V mužstvu se objevují nové tváře, již zmiňovaný Nýč a Hylský, dále Kohutka, Tocháček, Martinec, Šolja, Karel Mölzer, Kušička, Gebler, Král, Schneider, Skalická, Julišová a další.

Do Litvínova v rámci svých příprav přijíždějí reprezentační celky Indie, NDR a znovu Maďarska. Utkání s nimi byla sehrána na velkém sále v Koldomu. A právě Koldům se stává novým domovem stolních tenistů. Tělocvična v suterénu se stává stálou hernou, kde se hraje většina ligových zápasů.Přijíždějí opět špičky čs. stolního tenisu (Staněk, Miko a jiní).

Koncem 60. let naše mužstvo poprvé vyjíždí reprezentovat oddíl do zahraničí. Nejprve do NDR (Werdau) a následně do NSR (Ludwigshafen). Navíc družstvo žen zajíždí k přátelským mezinárodním utkáním do Rostocku a Lipska.

1970 - 1980
Začátkem 70. let potkává oddíl opět velká krize. Do zahraničí odcházejí najednou tři hráči: Grössl, Růně a překvapivě také Šolja. Dále z oddílu odcházejí Nýč do Roudnice a Karel Mölzer na studia do Prahy. Z vojny naopak přichází z Vítkovic Hylský, ovšem už není tou oporou jako dřív.Přesto je „A“ mužstvo doplněno o výborného Mareše z Teplic a pravidelně se opět umisťuje ve špičce II. ligy.

V polovině 70. let se projevuje dobrá práce s mládeží a nastupuje mládí – Minarčík, Živnůstka, Čejka ml., Zeman, Smrčka a Václav Beránek dosahují velmi dobrých výsledků.

V roce 1975 se stolní tenisté konečně dočkali důstojné herny pro svůj sport a to v přístavbě jižní tribuny zimního stadionu, kde na čtyrech stolech hrají dodnes. Nová herna přilákala další zájemce o tento sport a dostavují se další výsledky práce s mládeží. Z hráčů Petr Machulky, Romana Macáka, Františka Jíši, Jana Filína, Jaroslava Davida, Milana Kastnera a Miroslava Beránka se stávají v následujících sezónách opory mužstev. V 80. letech se střídavě hraje II. liga a krajský přebor. Sestavy se často obměňují, nejčastěji hraje Křížek, Hylský, Kohutka, V. Čejka, Brabec, K. Mölzer a Machulka.

Příchodem hráče Františka Jedličky z Mostu a jeho ohromné vůle tréninku (strhává ostatní hráče ke zvýšenému tréninkovému úslií) se situace opět mění. Prvnímu mužstvu se daří a v sestavě Machulka, Macák, Jedlička, Mölzer, Beránek a Čejka hraje velmi dobře ve II. lize. Náhlé úmrtí hráče Jedličky jakoby zastavilo mírný vzestup našeho stolního tenisu. Přesto na jeho počest pořádá oddíl dodnes již tradiční turnaj jednotlivců. Koncem 80. let se stala velmi populární soutěž odborářských pracovníků „O pohár ÚRO“. Sestava Karhan, Gebler a Kušička několikrát hrála finálovou část této soutěže na Kladně. Ziskem několika medailí reprezentovala dobře nejen závod, ale i náš oddíl.

1988 - 1990
Sezóny 1988 – 1989 a 1989 – 1990 byly poslední, kdy se zde hrála II. liga. V následujících letech se sice vždy umísťují hráči „A“ mužstva v horní polovině krajského přeboru, ale postup jim uniká vždy o pověstný krůček. Přejme si, aby nové omlazené mužstvo v sestavě Macák, Szitai, Kohutka ml., a V. Beránek dokázalo zařadit náš stolní tenis tam, kam podle tradice jistě patří.